Hrabová

Mezi Šumperkem a Mohelnicí protéká řeka Morava Mohelnickou brázdou. Asi uprostřed této vzdálenosti najdeme Zábřeh na Moravě a odtud již není daleko do Hrabové. Je to malá obec, žije v ní něco přes 500 obyvatel, leží v nadmořské výšce 290 m, ale kolem najdeme i vyšší kopce: Bílý kámen (588 m) nebo Malou Polanku (450 m). Blízko Hrabové, ve Vitošově, je zdálky vidět velký vápencový lom s vápenkou.

O historii Hrabové se mnoho nedozvíme, i když první písemná zpráva pochází z roku 1334. O zdejším životě je však více zpráv až z období první republiky, kdy se začaly vytvářet čtenářské spolky, a rozvíjela se činnost Sokola. Zde je třeba vzpomenout neúnavné činnosti evangelického vikáře Rudolfa Šedého, který do Hrabové zajížděl ze vzdáleného Svébohova, podporoval zájem obyvatel Hrabové o vzdělání a zval na návštěvu zajímavé hosty z domova i z ciziny. Postupně přibývalo v Hrabové evangelíků. Svou roli sehrálo také přestupové hnutí po vzniku Československa. Sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) byl založen v roce 1923. Původně se bohoslužby konaly v sokolovně nebo ve škole. Základní kámen kostela v Hrabové byl položen 17. května 1925. Návrh stavby pochází od architekta Oldřicha Lisky. Kostel byl postaven ve stylu moderního purismu, s velkoryse pojatou bohoslužebnou částí a s prostorami pro činnost sboru, včetně farářského bytu. Podélná budova se zajímavými okny skrývá bohoslužebnou místnost, v malém sále se konaly bohoslužby, než byl kostel dostavěn (to bylo v roce 1933). K hlavní budově se přimyká boční schodiště s výklenkem pro plastiku kalicha a věž se třemi zvony.

Ojedinělá stavba – patrně jako jediná v republice – získala ještě před dokončením hvězdářskou kopuli s opravdovým hvězdářským dalekohledem. Pro děti, které kostel v Hrabové navštívily, bylo nejkouzelnější pozorovat okolní krajinu barevnými skly, umístěnými v kopuli hvězdárny. Od roku 2003 je evangelický kostel v Hrabové veden jako kulturní památka.