Merklín u Přeštic

Ve vzdálenosti asi 10 km od Přeštic, v převážně zemědělském kraji leží město Merklín (385 m n. m., něco přes 1000 obyvatel). Nedaleko odtud najdeme Merklínský rybník, obcí pak protéká říčka Merklínka.

Již v roce 1356 se připomíná městečko s kostelem a tvrzí. Neblahé události třicetileté války způsobily jeho zpustnutí. Střídali se zde také majitelé panství. Vzpomeňme rod Morzinů; v té době začalo městečko opět pomalu vzkvétat. Rod Pálfyů bydlel v zámku, typickém feudálním sídle zmiňovaném snad již v 17. století, až do roku 1945.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše pochází ze 14. století, v 17. století byl přestavěn. V roce 1685 zde byl založen židovský hřbitov.

Tak zvané přestupové hnutí, které bylo na Plzeňsku po 1. světové válce poměrně silné, dalo v této oblasti vzniknout farnímu sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Přešticích a Merklín se stal jeho kazatelskou stanicí. Roku 1931 bylo však sídlo sboru přeneseno do Merklína. Již v roce 1930 byl položen základní kámen tehdy velmi moderního kostela s prostornou bohoslužebnou místností i dalšími shromažďovacími prostorami a bytem kazatele. Kostel začal sloužit svému účelu v červnu 1931. Původní věž kostela byla zčásti dřevěná a byly v ní zavěšeny zvony. Také při vnitřních úpravách byla použita kombinace dřeva a zdiva. V 50. letech minulého století byla postavena nová zděná věž. Kostel je obklopen pěknou zahradou.

Farní sbory v Merklíně a v Přešticích dnes tvoří unii. Je proto na místě zmínit se krátce i o přeštickém sboru. Ten byl založen již v roce 1923, v průběhu let byl kazatelskou stanicí Merklína a v roce 1946 se znovu stal samostatným sborem. Na stavbu nového kostela nebylo tehdy možné pomýšlet; členové sboru tedy zakoupili a upravili bývalou židovskou synagogu a sborový dům. V roce 1974 však byly obě budovy zbourány, musely ustoupit nové výstavbě. Dnes se práce sboru soustřeďuje ve sborovém domě, který vznikl úpravami rodinného domku. Představ o vybudování kostela se však přeštičtí evangelíci ještě zcela nevzdali.

K významným přeštickým památkám patří barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1750–1775. Jeho stavitelem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Autorem oltářního obrazu Nanebevzetí je J. J. Redlmayer, nejstarší zvon pochází z roku 1468. Je zajímavé, že obě věže kostela byly definitivně dokončeny až při rekonstrukci chrámu v 90. letech 20. století.

Nedaleko kostela je pomník hudebního skladatele J. J. Ryby, který se v Přešticích 16. října 1765 narodil. Snad ani není třeba připomínat jeho slavnou vánoční mši Hej mistře. Dalším známým rodákem je Josef Hlávka (nar. 15. února 1831), architekt a význačný mecenáš.