Plzeň

Metropole Plzeňského kraje a čtvrté největší město v České republice (320 m n.m. 173 000 obyvatel) leží uprostřed Plzeňské pahorkatiny na soutoku Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy. Město bylo založeno v roce 1295 Václavem II. a brzy se stalo významnou zastávkou na obchodních stezkách do Řezna a Norimberku.

Velkého rozkvětu dosáhla Plzeň v 15. století. Historické gotické jádro zůstalo zachováno do dnešních časů a bylo později prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Husitské hnutí se v Plzni nejprve setkalo s velkým ohlasem. Ve městě působil kněz Václav Koranda starší, který usiloval o očistu církve. Později husité odešli do Tábora a Plzeň se stále více začala přiklánět k Římu. V 16. století již byla Plzeň věrným katolickým městem.

V 19. století se město začalo rychle rozvíjet: díky vznikajícímu průmyslu začali do Plzně přicházet noví obyvatelé. V roce 1842 byl založen měšťanský pivovar a plzeňský Prazdroj se stal pojmem, zrovna tak jako Škodovy závody. Příznivý vývoj města byl násilně přerušen Mnichovem a 2. světovou válkou. 6. května 1945 osvobodila Plzeň americká armáda.

Plzeň je moderní město, které se zároveň pyšní mnoha historickými památkami. Nejvzácnější je gotická katedrála sv. Bartoloměje z roku 1292, s cennou sochou Plzeňské Madony pocházející z roku 1390. Také Kalvárie z 60. let 15. století je obdivovanou řezbářskou prací. Krásu interiéru doplňují bohatě zdobená okna. Věž katedrály je vysoká 102 metry. Dnes je chrám sv. Bartoloměje katedrálním kostelem římskokatolického biskupství, jež vzniklo v roce 1991. Na náměstí stojí také renesanční radnice ze 16. století.

Židovská synagoga, postavená v letech 1888–1893 v maursko-románském slohu zůstala za války zachována. Dnes je zde koncertní a výstavní síň. V Plzni najdeme také pravoslavný kostel sv. Anny i modlitebny Církve československé husitské (CČSH) a Církve bratrské.

Českobratrská církev evangelická (ČCE) má v Plzni dva sbory. Starší je Husův – Západní sbor. Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se v Plzni nenašli žádní evangelíci. Teprve v 60. letech 19. století začali s přílivem nových obyvatel přicházet do Plzně také čeští evangelíci. V roce 1869 byl postaven první evangelický kostel v Plzni, nyní budovu užívá CČSH. Až v roce 1913 vznikl český reformovaný sbor, po roce 1918 sbor ČCE.

Členové sboru se rozhodli k vybudování kostela. Návrh vypracoval ing. arch. B. Chvojka a 6. července 1924 byl položen základní kámen. Stavbu provedl plzeňský stavitel F. Vachta. Jedná se o výraznou dvoupatrovou stavbu v modernistickém stylu, rohovou budovu, jejíž dominantu v průčelí tvoří přes 30 m vysoká věž s kalichem. 6. července 1925 byl Husův chrám na rohu dnešní Němejcovy a Borské ulice slavnostně otevřen. Kromě vlastní modlitebny se 600 místy má kostel další všestranně použitelné místnosti.

Prvním kazatelem byl farář Ebenezer Otter. který sboru sloužil celých 42 let a prožil s ním radostné začátky, dobu rozvoje po 1. světové válce a vznik ČCE, ale také bídná válečná léta, kdy i se svým synem Jiřím okusil hrůzy nacistického vězení. Další kazatelé věrně sloužili v těžkém období totalitního režimu.

Od roku 1932 se na hoře Bzí u Blovic koná bohoslužebné shromáždění na paměť Husitského manifestu, který na tomto místě 17. září 1419 vyhlásil Václav Koranda starší. Články tohoto manifestu se později staly základem známých čtyř pražských artikulů.

 

Historie druhého plzeňského sboru (říká se mu Korandův sbor) je nerozlučně spjata se jménem faráře Karla Machotky, který výrazně poznamenal rozvoj a život evangelické církve v Plzni i v celých západních Čechách. Farní sbor ČCE byl ustaven v roce 1921 a jeho členové hned od začátku přemýšleli o stavbě kostela. Tento úkol byl svěřen architektu Jaroslavu Fišerovi. Dne 16. června 1935 byl položen základní kámen kostela a sborového domu. Na Anglickém nábřeží byl postaven pětipatrový dům. Jeho vestibulem se vchází do rotundy, kruhového monumentálního prostoru s dvanácti sloupy, galerií a skleněnou kopulí. Nad kazatelnou je umístěna socha zmrtvýchvstalého Krista v nadživotní velikosti, odlitek sochy dánského sochaře Thorvaldsena. Varhany jsou umístěny na galerii naproti kazatelně.

Kostel byl slavnostně otevřen 29. 11. 1936. Je to obdivuhodné dílo; nechybí ani řada místností, důležitých po práci sboru. V suterénu je umístěno kolumbárium, které slouží veřejnosti. Ve 30. letech byly také postaveny v okolí kostela další obytné domy. Kostel, obytné budovy i kolumbárium měly představovat evangelické společenství uvnitř města. Podle odborníků patří oba plzeňské kostely k tomu nejlepšímu, čím doba mezi dvěma světovými válkami obohatila výtvarný vývoj města Plzně.