Český Brod

Na východ od Prahy se rozkládá Českobrodská tabule. Jméno jí dalo město Český Brod (219 m n. m. 6637 obyvatel), které leží na říčce Šembeře. Kdysi to bylo důležité místo, vedla tudy trstenická stezka, spojující Prahu až s východní a jižní Evropou. Pražský biskup Jan I. při brodu přes Šemberu založil trhovou osadu a biskup Jan z Dražic povýšil v roce 1268 osadu na město. Tehdy se mu říkalo Biskupský Brod. Za husitských válek podporovalo město husity. V roce 1437 bylo povýšeno na město královské. V roce 1444 se v Českém Brodě konalo významné setkání všech husitských stran; jednalo se o zachování kompaktát.

Za třicetileté války bylo město zle zpustošeno a na dlouhá léta téměř vylidněno. Pomalý rozvoj nastal až v 19. století, zejména se zavedením železnice.

Pamětní deska na budově gymnázia připomíná, že zde byla v květnu 1945 generálem Reumannem podepsána kapitulace části nacistické armády skupiny Střed.

Dominantou města je gotický farní kostel sv. Gottharda; později byl barokně přestavěn. Renesanční zvonice blízko kostela pochází z druhé poloviny 16. století. Na náměstí Arnošta z Pardubic stojí středověká radnice ze začátku 15. století, později přestavovaná v renesančním a barokním slohu. Pod budovou jsou staré podzemní chodby. Zachovány jsou také zbytky městských hradeb ze 60. let 14. století. Pomník Prokopa Holého pochází z roku 1910 (autor K. Opatrný). Ve městě najdeme Podlipanské muzeum. Historické jádro města je od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Zajímavou historii má bývalý hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. To však už souvisí se vznikem farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Českém Brodě. Renesanční kostel z roku 1560 byl původně utrakvistický. Vzácnou součástí kostela, dodnes zachovanou a památkově chráněnou je venkovní kazatelna z období saské renesance. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl kostel přesvěcen na katolický. Během let však chátral a uvažovalo se dokonce o jeho zbourání.

Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 vznikl v nedalekých Kšeĺích evangelický sbor. Tam začali docházet i evangelíci z Českého Brodu.

V roce 1903 vznikla v Českém Brodě kazatelská stanice tolerančního sboru ve Kšelích, která se v dalších letech rychle rozvíjela. Její členové dlouho usilovali o získání opuštěného a zchátralého kostela Nejsvětější Trojice s nedalekou dřevěnou zvonicí. Povedlo se to až po zdlouhavých jednáních roku 1951. Dá se říci, že se evangelíci vrátili „do svého“. První slavnostní bohoslužby se konaly 24. května 1953. 1. ledna 1969 bylo sídlo sboru přeneseno ze Kšel do Českého Brodu. Podle návrhu arch. J. Poličanského a arch. J. Trnky byl nově vybudován interiér kostela; varhany a zvon pocházejí ze Kšel. 12. června 1983 byl obnovený kostel otevřen slavnostními bohoslužbami pod širým nebem.

Mezi Českým Brodem a Kolínem leží málo známá vesnice Lipany, jež je dnes součástí obce Vitice. A přece je to místo, které tragicky změnilo české dějiny: 30. května 1434 zde došlo k bratrovražedné bitvě mezi husitskými vojsky a vojsky panské jednoty, jež vešla do dějin jako bitva u Lipan. Husité byli poraženi, padl i Prokop Holý.

Na místě bitvy byla v roce 1881 postavena 10 m vysoká kamenná mohyla, do níž byla později vložena prst z místa bitvy u Zborova a z italských bojišť. Dnes tam asi málokdo zabloudí; 25. května 1991 se zde konal „Den národního smíření“. Na jedné z pamětních desek čteme tuto myšlenku: „Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa.“