Horní Vilémovice - Kralice nad Oslavou

Horní Vilémovice leží v oblasti -Křižanovské pahorkatiny zhruba uprostřed mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Obec v nadmořské výšce 590 m má 80 obyvatel. Od roku 1360 byla majetkem Víta z Vilímovic a v 16. století spadala pod třebíčské panství. Osudy Vilémovic jsou spjaty s osudy Jednoty bratrské. Evangelická tradice zde měla hluboké kořeny. Některé evangelické rodiny (rod Jašů) zde žijí přes 400 let.

V roce 1784 byl v Horních Vilémovicích založen reformovaný sbor, v němž se scházeli evangelíci ze širokého okolí. Toleranční modlitebna byla postavena v letech 1784–1788. Byla to jednoduchá obdélníková stavba s malými dveřmi a s valbovou šindelovou střechou. Později byla vybavena kazatelnou, ohrádkou kolem stolu Páně, křtitelnicí a lavicemi. Na kruchtu byly pořízeny varhany až v roce 1902. V tomto roce byla také přistavěna věž s hodinami a zvony. V této podobě, po nemnoha úpravách, zůstala modlitebna zachována až do současnosti.

Původní fara byla postavena hned vedle modlitebny. V roce 1933 byla ve vesnici vybudována pěkná moderní fara uprostřed zahrady, jež slouží jako sborový dům, zimní modlitebna i jako byt kazatele.

Kazatelská stanice v Kralicích nad Oslavou má pro Českobratrskou církev evangelickou (ČCE) velký význam díky Jednotě bratrské. Její členové velmi dbali na vzdělání a tam, kde působili, zakládali také školy. V letech 1575–1620 byla taková škola v Ivančicích. Jedním z nejvýznamnějších představitelů Jednoty bratrské byl biskup Jan Blahoslav, který v roce 1557 založil v Ivančicích proslulou bratrskou tiskárnu. Její osudy úzce souvisejí s Kralicemi, nynější kazatelskou stanicí Horních Vilémovic.

První zmínka o Kralicích pochází z roku 1310. Kralická tvrz vznikla někdy na počátku 15. století a ve čtyřicátých letech století následujícího byla přestavěna na menší renesanční zámek. V roce 1572 prodali majitelé zámku své zboží Janu staršímu ze Žerotína, kterému patřilo sousední panství Náměšť nad Oslavou. Kralický zámek byl zničen za třicetileté války, Kralice zůstaly součástí náměšťského panství.

Když vydal Rudolf II. v roce 1577 mandát proti náboženským novotám na Moravě, což se týkalo i Jednoty bratrské, přijal její členy Jan ze Žerotína na Kralické tvrzi. Sem byla -přenesena tiskárna z Ivančic i bratrská knihovna a mohlo pokračovat jedinečné dílo, jehož vyvrcholením byl český překlad Bible, slavná Bible kralická (v letech 1579–1594). Členové Jednoty bratrské zde mohli pod záštitou Žerotínů působit a tisknout knihy přes čtyřicet let. Po bitvě na Bílé hoře byla tiskárna pro větší bezpečnost umístěna v náměšťském zámku, a když v roce 1628 musel i Karel starší ze Žerotína opustit vlast, byla tajně převezena do polského Lešna.

Dnes najdeme v Kralicích cenné památky na tuto dobu v Památníku Bible kralické, -připomínkou je i pomník na náměstí, a kostelík sv. Martina. V obci stále pokračuje archeologický výzkum.