Nové Město na Moravě

Nové Město na Moravě bývá nazýváno srdcem Horácka a jeho okolí je považováno za nejkrásnější část Českomoravské vrchoviny. Možná je to tím, že město má zvláštní kouzlo v působivém spojení výstavného města s krásnou a lehce dosažitelnou přírodou, která je obklopuje.

Nové Město na Moravě (600 m n. m. 10 532 obyvatel) bylo založeno v roce 1250 zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou Bočkem z Obřan. Koncem 15. století získali město i panství Pernštejnové; město vzkvétalo zejména za Vratislava z Pernštejna a za Viléma Dubského z Třebomyslic. Ten zde koncem 16. století nechal postavit renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal zámek i panství kardinál Ditrichštejn. Ten povýšil v roce 1635 Nové Město na město. Dnes tvoří zachovalé historické jádro městskou památkovou zónu.

Nejstarší památkou je katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově náměstí. Je v něm zachován gotický presbytář. Postupně byla přistavovována chrámová loď a věž, v roce 1723 však kostel postihl velký požár. Zajímavá je tzv. černá kaple, vyzdobená sgrafity akademického malíře Karla Němce, místního rodáka. Ten vyzdobil také hřbitovní kapli Nanebevzetí Panny Marie. V původním renesančním zámečku, několikrát přestavovaném, naposledy v novorenesančním stylu, je dnes Horácká galerie. V bývalé radnici z roku 1555 sídlí Horácké muzeum.

Ve městě se narodilo nebo v něm tvořilo několik pozoruhodných umělců. Připomeňme dva z nich, sochaře Jana Štursu a jeho žáka Vincence Makovského. Jejich díla patří k našemu kulturnímu dědictví. Vratislavovo náměstí bylo upraveno podle architektonického návrhu Vincence Makovského a najdeme zde jako v působivé venkovní galerii řadu výtvarných děl, především Štursovu bronzovou sochu Raněný před umělcovým rodným domem, pomník Františka Palackého či bustu Tomáše G. Masaryka. Na místě původní evangelické modlitebny je umístěna busta Jana Amose Komenského, dílo sochaře Julia Pelikána.

Nové Město na Moravě je cílem příznivců letních i zimních sportů. Jsou zde ideální běžecké lyžařské tratě; závod Zlatá lyže se zde pořádá od roku 1934.

Protireformace nastolená po bitvě na Bílé hoře byla v Novém Městě a okolí velmi důsledná. Evangelíci přivítali Toleranční patent s radostí a hlásili se k reformovanému vyznání. Sbor byl oficiálně ustaven v roce 1783. První bohoslužby se zde konaly na konci roku 1782. Malá toleranční modlitebna stála již v roce 1784 a po různých úpravách sloužila až do roku 1897, kdy byl položen základní kámen k vybudování nového kostela. Stavbu v novoklasicistním stylu navrhl vídeňský architekt Ferdinand Glaser a kostel postavil stavitel Josef Sadílek. Glaser navrhl i vnitřní zařízení, jež zůstalo do dnešní doby nezměněno. Slavnostní bohoslužby k posvěcení kostela se konaly v září 1898. Kostel byl několikrát opravován a slouží velkému, živému sboru, který se o něj pečlivě stará. Od kostela přejdeme přes zahradu k faře, která byla postavena na místě předchozí, nevyhovující, v roce 1947.

V Novém Městě na Moravě je také evangelický hřbitov, na němž je pochován člen farního sboru, národní umělec Vincenc Makovský, a bývalý synodní senior Českobratrské církve evangelické (ČCE) ThDr. Josef Křenek.