Třebíč - Myslibořice

Třebíč leží v jihovýchodní části kraje Vysočina. Na jihu se rozkládá Jevišovická pahorkatina. Najdeme zde přírodní parky Třebíčsko, Pojihlaví a Rokytno. Po Jihlavě je Třebíč se svými skoro 39 000 obyvateli druhým největším městem kraje Vysočina. Do Velkého Meziříčí a do Náměště nad Oslavou není odtud daleko. Městem protéká řeka Jihlava, kolem níž bylo v roce 1277 založeno město, opevněné po roce 1355. Na levém břehu řeky vzniklo židovské ghetto.

Kolem roku 1101 byl v Třebíči přemyslovskými knížaty založen benediktinský klášter, vlastnící velký majetek. V pozdějších letech se městu nevyhnuly válečné útrapy: bylo dobyto husity i císařskými vojsky, v roce 1468 zničila město i klášter vojska Matyáše Korvína. Klášter zanikl po roce 1525 a byl zastaven šlechtě. Ve druhé půli 16. století pak byl přestavěn na renesanční zámek. V té době nastal kulturní i hospodářský rozvoj města, kde tehdy měla významné postavení Jednota bratrská a evangelíci luterského vyznání. Bylo to za panování rodu Žerotínů. Ti museli pro své smýšlení opustit zemi v roce 1629. Třebíčské panství přešlo do rukou rodu Valdštejnů. V 17. a 18. století pronásledovaly město požáry, epidemie a povodně. V 19. století se začíná znovu pozvolna rozvíjet. Vznikají kulturní instituce, rozvíjí se spolkový život, byl vybudován Národní dům. V roce 1886 byla do Třebíče zavedena železnice, která uspíšila hospodářský rozvoj. Již dříve zde kvetlo soukenictví a koželužná výroba. Ta se rozšířila zejména ve 20. století, kdy se po vzoru Baťových závodů budovala továrna na obuv v Třebíči-Borovině s dělnickými dvojdomky. Za druhé světové války museli Třebíč opustit židovští obyvatelé a město obsadila německá posádka. Výstavbu bytů a nárůst obyvatel po válce způsobilo budování atomové elektrárny v Dukovanech.

Historická část města se rozkládá na pravém břehu řeky Jihlavy. Na Karlově náměstí, jež je jedno z největších v republice, stojí socha sv. Cyrila a Metoděje. Ke skvostům Třebíče, zapsaným na seznam chráněných památek UNESCO, patří bazilika sv. Prokopa z roku 1260 v místech bývalého benediktinského kláštera, která je jedinečnou ukázkou prolínání románského a gotického slohu v evropském kontextu. V 17. století byla architektem Kaňkou upravena barokní gotizující klenba. Cenná je opatská kaple se vzácnými freskami a podzemní krypta. V roce 2003 byla do seznamu památek UNESCO zapsána také židovská čtvrť jako mimořádný doklad židovské kultury na Moravě. Při procházce Třebíčí najdete i další zajímavé historické památky.

Ve městě působí římskokatolická církev, Českobratrská církev evangelická (ČCE), Církev bratrská a pravoslavná církev, jež vlastní kostel sv. Václava a Ludmily z roku 1940.

Evangelický sbor ČCE byl původně kazatelskou stanicí farního sboru v Horních Vilémovicích. Farním sborem, také díky přestupovému hnutí, byl prohlášen v roce 1920, již po vzniku ČCE. Kostel byl však vybudován již v letech 1909–1910 podle návrhu arch. Josefa Zlatohlávka ze Záhřebu. Je postaven v novoklasicistním stylu se čtyřbokou věží v průčelní straně. Nad vchodem je umístěn kalich. Fara byla postavena v roce 1928 a slouží jako sborový dům se všemi prostorami potřebnými pro život sboru.

Nedaleko Třebíče leží zámek Myslibořice z první poloviny 18. století. Od roku 1760 patřil nejvyššímu kancléři Českého království Rudolfu Chotkovi. V roce 1921 zakoupil zámek československý stát a od roku 1928 jej s přestávkami vlastní ČCE. Dnes slouží Diakonii ČCE jako domov odpočinku.