Střítež nad Bečvou - Rožnov pod Radhoštěm

Střítež nad Bečvou leží na levém břehu Rožnovské Bečvy na okraji Vsetínské pahorkatiny. Na východ od Stříteže již začíná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy. První zmínky o obci jsou z roku 1376, kdy patřila k rožnovskému panství.

Kdysi dávno byla Střítež sídlem bratrského sboru. Po vyhlášení Tolerančního patentu patřili střítežští evangelíci ke sboru ve Velké (Hrubé) Lhotě, který byl založen v roce 1782. Později nebylo jasno, kde by mělo stát sídlo sboru (ve Velké Lhotě byla původní toleranční modlitebna), a tak v roce 1872 došlo k rozdělení původního sboru na sbor ve Velké Lhotě a ve Stříteži. Tam byl sbor ustaven 7. srpna 1872. Již předtím však věřící ve Stříteži začali stavět kostel.

Základní kámen byl položen 29. června 1868 a kostel byl slavnostně otevřen přesně za osm let. Zdaleka viditelný kostel je postaven v novorománském slohu s vysokou věží. Prostorná loď má dvě postranní galerie a kruchtu s varhanami. V apsidě je umístěna kazatelna s dvojitým schodištěm, před ní stojí stůl Páně. Kostel, který je zdoben cennými řezbářskými ozdobami, sloužil dlouhá léta, až v 90. letech minulého století proběhla oprava jeho exteriéru podle návrhu architekta Jiřího Veselého z Prahy.

Velké chvíle zažil kostel ve Stříteži v roce 2005. Tehdy byly varhanním koncertem slavnostně představeny původní barokní varhany, snad z roku 1780, které prošly zásadní rekonstrukcí. Státem uznanou kulturní památkou byly vyhlášeny v roce 2004.

Od roku 1924 má farní sbor ve Stříteži kazatelskou stanici v Rožnově pod Radhoštěm. Jedinečnou památkou tohoto města je Valašské muzeum v přírodě. Bylo založeno v roce 1925 a patří k nejstarším a největším u nás. Je stálým cílem návštěvníků a zachovalou ukázkou již zaniklého rázovitého života na Valašsku. V roce 2009 byla ve Valašském muzeu v přírodě umístěna replika původní toleranční modlitebny v Huslenkách z let 1782–1786.

Dřevěný kostel kazatelské stanice stojí v bezprostřední blízkosti Valašského muzea v přírodě a architekt Bohumil Bareš využil této skutečnosti při jeho stavbě tak, aby odpovídal valašskému stylu.

Kostelík s pozdně barokními malými varhanami, přenesenými z kostela v Rybníkách, byl dán slavnostně do užívání v roce 1953 a slouží bez velkých oprav dodnes.