Mělník a Vysoká u Mělníka

Na sever od Prahy, na vysokém ostrohu, pod nímž se Labe spojuje s Vltavou se rozkládá město Mělník (215 m n.m. přes 19 000 obyvatel). Již v 9.-10. století zde sídlili kmen Pšovanů. Ve 13. století v Podhradí vyrostla trhová osada, která byla v roce 1274 prohlášena králem Přemyslem Otakarem II. královským věnným městem. Význam města ještě vzrostl za Karla IV., který dal na Mělník přivézt vinnou révu z Burgundska. To přineslo nebývalý rozvoj vinařství, které Mělník proslavilo.

Občané Mělníka stáli během husitských válek na straně husitů a později podporovali Jiřího z Poděbrad. Důsledky stavovského povstání v letech 1618-1620, bitva na Bílé Hoře a třicetiletá válka znamenaly konec zdárného rozvoje města. Dlouhá léta jej pustošily požáry, bitvy a epidemie.

Teprve v 19. století začalo město znovu ožívat: obnovovalo se vinařství (v roce 1885 zde vznikla první vinařská škola v Čechách). Nemalý význam pro Mělník měla lodní doprava a rozvoj železnice. Příznivý vývoj ve 20. století přerušila 2. světová válka; Mělník se tehdy dostal na samou hranici Protektorátu Čechy a Morava. O osvobození města v květnu 1945 se zasloužili také partyzáni.

Po roce 1989 se pro Mělník otevřely nové vyhlídky. Projevuje se to i v péči o historickou část města. Nejvýznamnější památkou je mělnický zámek. Během staletí se ze starého dřevěného hradu Pšovanů postupně měnil ve slohu románském, gotickém i renesančním, v 17. století přibyly i barokní prvky. Ze zámecké terasy je krásný pohled do kraje i na soutok Labe s Vltavou. Po roce 1989 byl zámek vrácen původním majitelům z rodu Lobkowiczů.

Kostel sv. Petra a Pavla je součástí zámeckého areálu. V roce 1112 byla vystavěna trojlodní románská bazilika, ve 14. století přestavěna goticky. V roce 1555 bazilika vyhořela. V letech 1911-1913 byl kostel restaurován. Návštěvníky zaujme pozdně gotický kamenný sanktuář z konce 16. století. Hlavní oltář pochází z roku 1750.

V historické části Mělníka najdete mnoho dalších zajímavých památek – např. pozdně gotickou Pražskou bránu, staré měšťanské domy s vinnými sklepy nebo městskou radnici z 15. století.

Tajní evangelíci se během protireformace udrželi spíš v okolí, na Mělník začali přicházet až v 19. století. Významný toleranční sbor byl tehdy v nedaleké Vysoké. Mělničtí evangelíci vytvořili jeho kazatelskou stanici. Brzy se rozhodli vybudovat kostel. Na mírném návrší nedaleko městského centra se v září 1896 začalo stavět a již 18. srpna 1897 se konala slavnost posvěcení kostela. Na místě, kde podle tradice Karel IV. zasadil první burgundskou révu stojí dnes rozlehlý novoklasicistní kostel podle návrhu architekta Františka Červenky. Stavbě dominuje čtverhranná věž s hodinami. Uvnitř kostela je bohatá štuková výzdoba. Varhany jsou umístěny na kruchtě nad hlavním vchodem.

Farní sbor vznikl v roce 1901, fara byla postavena dva roky nato. Členové mělnického sboru se rozhodli vedle fary vybudovat ještě sborový Husův dům se dvěma sály. Dům byl otevřen 24. října 1937. Oba sály se využívají pro sborovou činnost.

Ve Vysoké u Mělníka stojí od roku 1757 katolický kostel sv. Václava. Brzy po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se do té doby tajní evangelíci z Vysoké a okolí začali hromadně přihlašovat k reformovanému vyznání. Obec byla v té době téměř čistě evangelická. V roce 1783 byl založen sbor a přes různé překážky začala v roce 1786 vyrůstat modlitebna. Nesměla se vymykat tolerančním předpisům: stála na kraji vsi, bez věže, bez zvonů. Vyrostla během necelého roku, jednoduchá stavba se štítem v průčelí, na němž byl umístěn kalich. Modlitebna byla posvěcena 19. listopadu 1786. V roce 1882 byla postavena nová fara. Modlitebna je vzácně zachovaná v původním stavu. Okolní hřbitov pochází také z toleranční doby. V bývalé márnici je péčí historické společnosti Veritas umístěna stálá výstava o tolerančních sborech a modlitebnách v Polabí; ta ve Vysoké mezi ně také patří. Od roku 2000 je Vysoká u Mělníka kazatelskou stanicí farního sboru v Mělníce.