Heršpice - Slavkov

V jihovýchodní oblasti Jihomoravské-ho kraje, tam kde začíná přírodní park Ždánický les, najdeme pouhých 6 kilometrů od Slavkova ve výšce 281 m n. m. malou obec Heršpice. Žije zde necelých 600 obyvatel. Ve 13. století patřily Heršpice k Slavkovskému panství. V roce 1237 věnoval Václav I. panství řádu německých rytířů. Teprve v roce 1411 je získal do svého vlastnictví Václav IV. Od začátku 16. století až do roku 1919 patřilo panství rodu Kouniců. Z členů tohoto rodu vynikl V. A. Kounic, který byl jmenován Marií Terezií říšským kancléřem. Čteme o něm, že po čtyřicet let ovlivňoval rakouskou zahraniční politiku. Na přelomu 19. a 20. století vybudoval Dr. Václav hrabě Kounic v Brně studentské koleje, které za německé okupace neblaze prosluly jako vězení gestapa, mučírna a popraviště.

Nedaleko Heršpic jsou patrné zbytky středověké vesnice Konůvky. Zanikla zřejmě v roce 1468 během tažení uherských vojsk proti Jiřímu z Poděbrad. V domě č. 45 se setkali v roce 1805 před bitvou u Slavkova rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexander II. V Heršpicích stojí římskokatolická kaple sv. Matouše z roku 1870.

Dominantou obce je evangelický kostel, jehož věž je zdaleka viditelná. Dějiny farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Heršpicích souvisejí s dějinami reformačního hnutí na Slavkovsku. V 16. století zde působili i členové Jednoty bratrské. Spolu s ostatními evangelíky zde tvořili většinu, ovšem jen do roku 1622, kdy po prohrané bitvě na Bílé hoře již nebyla jiná víra než katolická trpěna. Mnoho tajných evangelíků se scházelo v -„modlitebném údolí“, vyzrazení bylo ovšem tvrdě trestáno. Mnozí opustili své domovy a nikdy se již nevrátili.

Po vyhlášení Tolerančního patentu se i v Heršpicích začali scházet evangelíci. Chodili nejprve do sboru v Kloboukách a dodnes se zde připomíná vyšlapaný „helvítský chodník“. Ke jmenování samostatného sboru došlo po mnoha průtazích až v roce 1870. V roce 1864 začali evangelíci v Heršpicích stavět vlastní kostel. Za pět let byla slavnostně posvěcena budova kostela, jež už nepodléhala tolerančním omezením. Věž byla přistavěna v roce 1899. Prostorný světlý jednolodní chrám s cennými varhanami byl několikrát opravován, velká oprava proběhla v 90. letech minulého století. Původní fara z roku 1874 byla později přestavěna do dnešní podoby. K celému areálu patří také evangelický hřbitov.

31. srpna 1880 zažil evangelický sbor v Heršpicích velkou událost. V tento den byl do místního evangelického sboru přijat profesor T. G. Masaryk.

Farní sbor v Heršpicích má ještě kazatelskou stanici ve Slavkově, v pěkné malé funkcionalistické modlitebně nedaleko tamního zámku.