O projektu
Českobratrská církev evangelická zahajuje v září 2010 realizaci projektu „Zachování odkazu památek reformace a jejich zpřístupnění široké veřejnosti“. Projekt je financován z dotačního programu Evropské unie - Integrovaný operační program, z oblasti podpory „Národní podpora cestovního ruchu“.
Cílem projektu je prezentovat a přiblížit zájemcům o historii památky reformace včetně doprovodných služeb, tj. kulturních a volnočasových aktivit včetně zprostředkování dalších služeb, jako např. ubytování.
Hlavními výstupy projektu jsou:
- Publikace Dědictví reformace v České republice (ČJ, NJ, AJ, FJ)
- Praktický kapesní průvodce dědictvím reformace
- Mapa památek reformace (3 jazykové mutace)
- Informační skládačky (včetně materiálů o ČCE)
- Informační letáky pro regionální infocentra
- Tiskové a prezentační materiály pro veletrhy a workshopy
- Multimediální prezentace na DVD/CD
- Speciální informační systém – webová aplikace
- Zřízení minimálně 5 informačních center v rámci ČR, kde budou umístěny materiály o
památkách reformace
Do celého projektu jsou zařazeny památky reformace od nejstaršího období po moderní současnost. Díky jazykovým mutacím se informace dostanou i do zahraničí. Projekt nepochybně rozšíří turistickou nabídku a přispěje k dalšímu rozvoji cestovního ruchu.
Bližší informace pak najdou návštěvníci v informačních centrech a to v místech:
Praha, Brno, Mariánské Lázně - Karlovy Vary, Herlíkovice – Vrchlabí,
Telč – Velká Lhota u Dačic.
Českobratrská církev evangelická (ČCE)
Českobratrská církev evangelická je druhou největší církví v České republice. Má okolo 117.000 členů, 259 sborů, 14 seniorátů a 247 duchovních. Její nedílnou součásti je Diakonie ČCE, která má dlouholetou tradici a vykonává mnohostrannou sociální práci. ČCE je také zřizovatelem školských zařízení, od mateřských škol až po vyšší odborné školy či konzervatoř. ČCE působí i v zahraničí, má své sbory na Ukrajině, v Polsku, Rumunsku, Srbsku a Chorvatsku.
Podrobnější informace na www.e-cirkev.cz
Česká reformace
Česká reformace, o sto let starší než reformace světová, reprezentovaná Martinem Lutherem a Jeanem Calvinem, je spojena s mistrem Janem Husem, později s husitstvím, s církví podobojí (utrakvistickou) a s Jednotou bratrskou. Představitelé církví české reformace se pokoušeli legalizovat své postavení, což se jim podařilo r. 1609 díky Rudolfovu Majestátu, prvnímu evropskému zákonu, zaručujícímu svobodu svědomí i pro jinak bezprávné poddané. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 následoval v českých zemích zákaz existence všech církví kromě římskokatolické. Ze země byla proto nucena odejít řada osobností včetně Jana Amose Komenského, posledního biskupa Jednoty bratrské. Dne 13. října 1781 vydal císař Josef II. Toleranční patent, jímž poskytoval trpění dvěma evangelickým církvím, luterské a kalvínské. Až v roce 1861, po vydání Císařského patentu, dosáhly evangelické sbory právního uznání a mohly tak mj. stavět i kostely s věží. Po vyhlášení Československé republiky v r. 1918 bylo schváleno spojení církví luterské a reformované v jedinou Českobratrskou církev evangelickou, vědomě navazující na českou reformaci.
