Webové stránky si nečiní nárok, být encyklopedií o památkách reformace a jsou určené především pro veřejnost a účely cestovního ruchu.

Pokud máte zájem zveřejnit zde informaci o dalších zapomenutých památkách reformace, můžete je nám poslat e-mailem. Přijmeme texty v rozsahu 1500 až 4000 znaků (včetně mezer) doprovázené 2 až 6 fotkami v samostatných souborech ve velikostí do 300 kB za jeden obrázek.

05.11.2013 10:44

Církev se zapojila do projektu Adopce významných hrobů

V červenci tohoto roku vyhlásila Správa pražských hřbitovů akci s názvem „Adopce významných hrobů“. Do projektu adopce jsou zařazeny hroby významných osobností, ke kterým se nikdo nehlásí a které chátrají. Pokud se k hrobu nikdo nepřihlásí, bude zrušen a místo znovu prodáno. K hrobu se může přihlásit především rodina, dále pak organizace nebo i soukromá osoba. Mezi hroby zařazenými do projektu jsou hroby dvou evangelických kazatelů Jana Karafiáta a Jana Blahoslava Kozáka.

Jan Karafiát byl evangelický farář známý i sekulární veřejnosti jako autor knihy Broučci. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Českobratrské církvi evangelické, která díky tomu mohla finančně podporovat vydání Bible i církevních tisků. Hrob Jana Karafiáta na pražských Vinohradech je stále živým pietním místem, lidé k němu chodí, kladou květiny, drobné dárečky apod.

Vedle hrobu Jana Karafiáta je v programu adopce hrobů významných osobností zařazen také hrob dalšího evangelíka a původně kazatele, jehož činnost přesáhla hranice evangelické církve, Jana Blahoslava Kozáka. V českém kontextu je považován za jednoho z významných českých filosofů 20. století. Jeho hrob leží na hřbitově na Malvazinkách.

Do nejnutnějších nákladů na opravy a poplatků za hrobová místa církev investovala řádově desítky tisíc korun.

26.02.2012 19:30

Česká ves - Evangelický hřbitov

Bývalý evangelický hřbitov v České Vsi u Města Albrechtic

Česká Ves se nachází 14 km severozápadně od Krnova a je místní částí Města Albrechtic. Zdejší evangelický hřbitov obdélníkového půdorysu o rozměrech 31 × 37 m je ohraničen zdí z kamenného lomového zdiva. Vstupní bránu situovanou uprostřed severní hřbitovní zdi vymezují dva zděné pilířky spojené stříškou, vrata se nedochovala. V severovýchodním rohu hřbitova je umístěna zděná hranolovitá bíle omítnutá zvonice s půlkruhovými okny ve všech stranách patra, završená stanovou střechou pokrytou imitací břidlice. V severozápadním rohu hřbitova stojí zděná zčásti omítaná márnice o rozměrech se stanovou střechou krytou břidlicí. Soubor kamenných náhrobků pochází z přelomu 19. a 20. století.

Česká Ves (dříve Neudörfel, Nová Ves) byla založena roku 1562 a náležela s dalšími sedmi obcemi k panství Hošťálkovy, které se roku 1580 dostalo do majetku v té době evangelického rodu Skrbenských z Hříště. Na počátku 17. století stál v České Vsi evangelický kostel, další byly v blízkých Holčovicích a Hošťálkovech. Protireformační opatření prováděná od 30. let 17. století držiteli Opavského knížectví Lichtenštejny, olomouckými biskupy a Habsburky se na hošťálkovském panství z větší části míjela účinkem. Roku 1670 sem byli povoláni jezuité jako misionáři a evangelíkům byly zabaveny všechny tři kostely. Někteří obyvatelé se pro náboženský útlak vystěhovali do ciziny. Přesto ještě na konci 17. století byly ¾ obyvatelstva hošťálkovského panství evangelíky. Jisté zlepšení přinesly slezským evangelíkům altranstädtská smlouva (1707) a exekuční reces (1709), které si na císaři Josefu I. vymohl švédský král Karel XII. Oba dokumenty odstranili následky dřívějšího porušování vestfálského míru a zajistily evangelíkům některá další práva, například mohli docházet do Ježíšova kostela milosti zbudovaného v Těšíně. V září roku 1779 se obrátili evangelíci z hošťálkovského panství na císařovnu Marie Terezii se svými prosbami (stavba modlitebny a ustanovení duchovního), avšak byli odmítnuti. Brzy po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. 13. října 1781 sepsali zdejší evangelíci novou prosbu a zaslali ji císaři Josefu II.. Císařským majestátem bylo uděleno povolení ke stavbě modlitebny a školy v Holčovicích a k ustanovení pastora a učitele. Česká Ves se tak stala součástí nejstarší toleranční obce v Opavském Slezsku. Po uzavření konkordátu mezi rakouskou vládou a svatou stolicí roku 1855 došlo k rozdělení hřbitovů doposud společných pro obě konfese. Českoveští evangelíci si tak založili roku 1857 na okraji obce vlastní hřbitov. Nové evangelické hřbitovy vznikly v těchto letech také v Holčovicích, Dlouhé Vsi, Jelení, Vraclávku, Karlovicích a Křížové. Hřbitov byl však užíván jen necelé století, neboť po vyhnání a vysídlení německého obyvatelstva roku 1946 byl opuštěn, chátral, zarůstal náletovou vegetací a část náhrobních kamenů byla zcizena.

Obrat nastal roku 2006, kdy na hřbitově proběhl první dobrovolnický wokcamp. Ty se od té doby konají každé léto a účastní se jich dobrovolníci z Česka, Německa i dalších zemí. Roku 2008 došlo k převodu hřbitovního areálu z majetku krnovského sboru Českobratrské církve evangelické hřbitov na Hnutí Duha Jeseníky. Společnými silami organizátorů, dobrovolníků a místních řemeslníků a za dodržení pokynů pracovníků památkové péče se podařilo doposud vyčistit plochu hřbitova od náletových dřevin, vybudovat přístupovou cestu a opravit střechu zvonice, kamennou ohradní zídku a márnici, která byla ve velmi dezolátním stavu. Toho by nebylo možné dosáhnou bez značné finanční podpory ze strany řady dárců (Nadace VIA, Nadace OKD, Nadace OF, obec Město Albrechtice, Česko-německý fond budoucnosti a Heimatkreis Jägerndorf). Na hřbitov byly také přivezeny náhrobky ze zrušeného evangelického hřbitova v Dlouhé Vsi.

Hodnota hřbitova v České Vsi z hlediska památkového a historického spočívá v tom, že představuje architektonicky nejcennější, nejzachovalejší a zároveň nejstarší evangelický hřbitov v širším okolí. Jeho význam je o to větší, protože řada jiných památek spjatých s historií evangelické diaspory na bývalém panství Hošťálkovy byla již zničena (především kostely v Holčovicích, Spáleném a Vraclávku, některé hřbitovy).

 

Kostel Rudník - Bolkov

V roce 1785 se v osadě Bolkov začal stavět evangelický kostel - dokončen byl ze sbírek věřících a za podpory „bratří“ z pruského Slezska za rok. Hřbitov byl kolem kostela založen v roce 1810. Roku 1834 byla při kostele zřízena evangelická škola. Roku 1862 získal kostel věž a v roce 1867 tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Zrekvírovány byly za první světové války.

Evangelická obec fungovala do poloviny dvacátého století, po druhé světové válce zde do roku 1948 působil farář z Černého Dolu. Na počátku šedesátých let je kostel již zdevastovaný, stejně jako zarostlý hřbitov kolem (poslední pohřeb zde byl v roce 1957). V roce 1991 byla budova v tak havarijním stavu, že musela být snesena kopule věže. Od té doby budova rychle chátrala, dnes je propadlá i střecha a strop lodi, zbylé obvodové zdi nabízel obecní úřad jako stavební materiál.

V roce 2010 se konala dobrovolná brigáda na záchranu kostelu, které se zúčastnilo několik desítek dobrovolníků z řad členů Sboru ČCE ve Vrchlabí, místních občanů ale i bývalých občanů německé národnosti s vazbou na Rudník.